Zapojila jsem se do zajímavého
programu, který se nazývá Akademie EU, jedná se o cyklus přednášek završený
exkurzí do Bruselu. Dnes se konal první seminář. Jeho hostem byl JUDr. Richard Falbr – současný poslanec
Evropského parlamentu za ČSSD, vášnivý zastánce EU.
Za sebe mohu rámcově souhlasit
s myšlenkou evropského společenství, jeho současný směr je však
devastační.
Samotná přednáška byla poměrně
zajímavá, místy dokonce vtipná. Problém nastal ve chvíli, kdy došlo na dotazy.
Jako správný politik zásadně neodpovídal na položenou otázku, i tak ale začala na
povrch vyplývat jeho levicová orientace. Co mě osobně zvedlo ze židle asi
nejvíc, byla diskuse o pracovní době.
Dotaz spočíval v tom, zda si
sami neničíme svou konkurenceschopnost tím, že trváme na 8hodinové pracovní
době. Odpověď se nesla v duchu vrcholu socialismu: „Musíme ochránit člověka před sebou samým – s větším počtem
pracovních hodin roste riziko pracovního úrazu!“ Nedalo mi to a zeptala jsem
se, jestli by tedy nebylo vhodné mít dvojí standard – pro manuální a
kancelářskou práci. Znovu jsme si vyslechli monolog o pracovních úrazech
dělníků, a když se pan poslanec konečně dostal k jádru otázky, nezajímal
ho ani karierní růst, ani možnost si přivydělat, nedej přírodo třeba svobodná
vůle. Rodina. Rodina základ státu.
Nebohý úředník přece potřebuje mít čas na rodinu.
Panu Falbrovi zde ovšem uniká
hlavní myšlenka celé otázky, a tedy: Proč
neumožnit lidem paušálně placený přesčas? Nikoli nařídit! Takto by se pamatovalo na toho, kdo má fyzicky
vyčerpávající práci, na toho kdo má splaceny všechny půjčky, má dům, auto a
doma dvě malé děti, ale i na toho, kdo zrovna vyšel školu, potřebuje
zafinancovat byt, auto a začíná prakticky s nulou. Všichni by dostali možnost
svobodně si zvolit, jestli pracovat
nad rámec současných 40 hodin týdně nebo ne. Tohle je konkurenční výhoda,
kterou pochopily a implementovaly téměř všechny vyspělé země krom nás. Tato
naše stagnace je pozůstatek komunismu, kde se všem měřilo rovně a kde se nevytvářely
příležitosti, přestože by to byl přínos jak pro firmu, tak pro jejího
zaměstnance.
Naneštěstí s tímto systémem
souhlasí lidé i v dnešní době a vhledem k očekávaným výsledkům
parlamentních voleb v roce 2014 nemůžeme očekávat vůbec žádnou změnu k lepšímu.
Žádné komentáře:
Okomentovat