A je to...

Tak nakonec jsem i já přinucena začít psát blog. Shodou okolností tou stejnou osobou, která mě donutila založit si facebook, protože neměla s kým hrát Pet Society. Bez legrace.
Můj plán spočívá v tom, že se pokusím napsat alespoň jeden příspěvek každý týden. Je prakticky jisté, že tento plán ztroskotá někde mezi druhým a třetím týdnem, jinými slovy až něco napíšu, tak něco napíšu.
Abych objasnila název svého blogu – The Breakfast Club je název filmu, jak možná někteří ví. Jedná se o naprostou klasiku z roku 1985, kterou nemohu než doporučit. A jako důkaz kvality doplním, že v roce 2008 byl časopisem Empire zařazen mezi 500 nejlepších snímků všech dob :-).

Přestože mezi své blízké přátele řadím Kaley, která umí na hlavě učesat naprosto cokoli maje pochopitelně dokonalý make-up (a která změnila můj život, ačkoli jsem nikdy neviděla jinde než na youtube), nebude tento blog zaměřený pouze na módu, kosmetiku a vlasové produkty. Primárně bych chtěla psát o věcech, nad kterými jsem se zarazila a zamyslela. Jako například, že Američani opravdu jedí sendvič s džemem a burákovým máslem (namažou na jeden krajíc jedno, na druhý druhé a splácnou to dohromady), a to téměř denně. Víc k tomuto tématu, až seberu odvahu to ochutnat. No a zcela logicky budu psát o věcech, co mě nadchly, stejně jako o těch, co mě znechutily (žhavým kandidátem je tvorba vysokoškolského rozvrhu).  To by bylo k úvodu vše a já jdu nakupovat.